Infolinka telefon Vodní zdroje +420 266 779 114
Česky English
Drobečková navigace

Úvod > Zahraniční projekty > Moldavsko

Moldavsko

Kvalitativní a kvantitativní průzkum zdrojů pitné vody v jižním Moldavsku

Projekt zahraniční rozvojové pomoci České republiky s názvem Kvalitativní a kvantitativní průzkum zdrojů pitné vody v jižním Moldavsku realizuje od března 2014 firma VODNÍ ZDROJE, a.s. Tento projekt má pomoci místním orgánům zodpovědným za sledování kvality pitné vody získat relevantní data a v budoucnu přijmout odpovídající řešení pro zajištění nezávadné pitné vody pro všechny obyvatele jižních regionů Moldavska.

Mezi hlavní aktivity projektu patří získání dat o veřejných zdrojích pitné vody v jižním Moldavsku, tedy zaměření všech veřejných studen, pramenů a vrtů, ze kterých je zásobováno obyvatelstvo. Z nejdůležitějších nebo potenciálně znečištěných zdrojů jsou odebírány vzorky pro základní chemickou a mikrobiologickou analýzu, které jsou u zdrojů s podezřením na kontaminaci ropnými látkami, pesticidy či těžkými kovy rozšířeny o doplňkové specializované analýzy. „V Moldavsku je velkým problémem kontaminace podzemní vody agrochemií, zejména pesticidy, které zde byly skladovány často velice nevhodným způsobem a bez potřebného zabezpečení. V podzemní vodě jsou také, zejména kvůli intenzivnímu hnojení, vysoké koncentrace dusičnanů, které vícenásobně překračují normu pro pitnou vodu,“ říká Mgr. Ivo Černý, zodpovědný řešitel projektu.

Veškeré sledované veřejné zdroje pitné vody jsou evidovány v databázi, ze které bude sestavena celková mapa vodních zdrojů i s uvedením potenciálních či zjištěných zdrojů znečištění. Tato připravená GIS databáze vodních zdrojů bude předána zodpovědným moldavským institucím. Všechny zmapované vodní zdroje budou navíc označeny informativními tabulkami a starostové obcí budou informováni detailními zprávami o situaci v oblasti pitné vody v dané obci.

Moldavsko - vzorkování studníZásobování obyvatelstva pitnou vodou v Moldavské republice stále představuje závažný problém. Pouze 17 % venkovských obyvatel má přístup k pitné vodě dodávané prostřednictvím centralizovaného systému. Více než dvě třetiny z těchto systémů jsou ve špatném stavu, neodpovídají hygienickým požadavkům a v důsledku toho je obyvatelstvo nuceno používat nekvalitní pitnou vodu.

Nejdůležitějším zdrojem pitné vody ve venkovských oblastech jsou mělké studny, kterých je v celé zemi více než 132 000. Celková denní spotřeba vody z těchto zdrojů je cca 50 000 m3. Dalším, mnohem méně početným zdrojem jsou prameny.

Většina zdrojů podzemní vody neodpovídá normám jakosti a požadavkům na pitnou vodu. To se týká zejména jižní části země vzhledem k tamním vysokým koncentracím škodlivých chemických látek (fluoridy, železo, sirovodík, chloridy, sírany) se zvláštním důrazem na přítomnost těžkých kovů v přirozených pozaďových hodnotách (Cu, Zn) i vlivem antropogenního znečištění (Cr, Ni, Cd, Pb) a nadměrné slanosti, která má původ v chudých karbonátových půdách a slaných jílech, tvořících geologické podloží. Voda ze studní a pramenů je také typická svou zvýšenou mineralizací, zvýšenou tvrdostí a znečištěním dusičnany, což přímo ovlivňuje zdraví obyvatel. Organické znečištění zde často vzniká vlivem špatné lokalizace a údržby jímacích objektů.

Decentralizované a otevřené vodní zdroje jsou znečištěny především toxickými látkami, perzistentními organickými polutanty a ropnými produkty. Významným zdrojem znečištění jsou také nekontrolované skládky organických statkových hnojiv z chovu dobytka a z nich pocházející vysoké koncentrace amoniaku a biogenních prvků, které jsou přívalovými dešti vyplavovány do mělkých studní a pramenů. Vzhledem k majoritnímu zastoupení mělkých velkoprofilových jímacích objektů (často nevhodně umístěných) a převaze hrubozrnných zemin v nadložních profilech sedimentárních horizontů (vápenec, pískovec) vykazují zastoupené kolektory podzemní vody vysokou zranitelnost vůči kontaminaci.

Moldavsko monitoring studní

Na centrální a regionální úrovni není těmto objektům věnována patřičná pozornost a kvalita vody v nich není sledována (bakteriologické znečištění by měly pravidelně kontrolovat místní úřady preventivní medicíny – SANEPID, nicméně vzhledem k nedostatku finančních prostředků, nedostatečnému vybavení a nedostatečné kvalifikaci pracovníků se tak v praxi neděje). Neexistují adekvátní pravidla na ochranu životního prostředí v okolí studní a zvodnělých vrstev ani pravidla pro provádění hygienických a epidemiologických kontrolních opatření. Dosud chybí i základní materiál pro vytvoření dlouhodobých plánů na výstavbu vodovodů a pro stanovení priorit v různých regionech. Neexistuje kvalitativní a kvantitativní metodika ani praxe vzorkování vody z těchto zdrojů a žádné údaje o dopadu odběrů na omezené zdroje podzemních vod, které jsou navíc zatíženy významnou a nekontrolovanou exploatací vody z hlubokých vrtů.

Závažným socio-ekonomickým problémem je, že potřebný přechod na moderní metody zásobování pitnou vodou naráží na neochotu spotřebitelů platit za její dodávku. Výstavba vodovodu je vždy velmi nákladná a dlouhodobé investice nelze bez poplatků za dodávku vody realizovat. Postupné řešení tohoto problému je jednou z hlavních priorit národních zájmů a strategií Moldavska.

Kontrola plnění databáze studníZ pohledu Moldavska je velmi žádoucí, aby v blízké budoucnosti byly zpracovány seriózní studie, které podrobně zhodnotí kvalitativní a kvantitativní charakteristiky studní a pramenů v jižním regionu Moldavska. Z metodického hlediska bylo vhodné zahájit pilotní projekt v jižní části republiky, kde jsou studny a prameny hlavním zdrojem pitné vody pro obyvatelstvo a kde je kvalitativní a kvantitativní průzkum nejvíce potřebný.

Podle údajů Centra veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví se v této oblasti vyskytuje nejvíce různých onemocnění souvisejících s kvalitou používané vody. Závadná voda je příčinou 20-25 % případů akutních průjmových onemocnění a hepatitidy a 25-30 % nepřenosných somatických onemocnění. V jižní oblasti republiky jsou značně rozšířeny endemické choroby způsobené kvalitou pitné vody, z nichž nejčastější jsou dentální patologie (fluorózy, zubní kaz), patologie žláz s vnitřní sekrecí (endemická struma), patologie osteoartikulárního systému (endemická kosterní fluoróza), patologie urogenitálního systému (urátová litiáza) atd.

Řešení uvedených problémů, s využitím zkušeností expertů z České republiky při průzkumu, komplexním studiu, mapování a inventarizaci s důrazem na hygienický a ekologický stav decentralizovaných a povrchových vodních zdrojů spolu s návrhy sanačních postupů a umožnění jejich dalšího využívání jako zdrojů pitné vody, které by splňovaly požadovanou kvalitu, je pro Moldavskou republiku přednostním zájmem.

Projekt bude probíhat do konce června 2016.

Napište nám

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat za účelem odpovědi. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů
Chráněno službou reCAPTCHA.